Extrémní počasí na Valašsku

K přírodním jevům, které v minulosti nejednou potrápily obyvatele žijící v údolích valašských řek a říček, patří povodně. Obvykle jim také způsobovaly velké škody.

Největší povodeň, při které byl oficiálně změřen stav Vsetínské Bečvy, postihla Vsetín 9. července 1919 (viz obrázek). Tehdy dosáhla hladina řeky vodního stavu 490 centimetrů.

Poslední větší povodně zasáhly Vsetínsko v letech 1987 a 1997. Zatímco bleskovou povodeň na konci června 1987 způsobila silná bouřka spojená s několikahodinovou průtrží mračen, příčinou povodně na začátku července 1997 byl vytrvalý déšť. Po opadnutí vody se pak Valašsko muselo navíc vypořádat s řadou sesuvů půdy.

Kromě povodní zde bývají pozorovány také jiné extrémní projevy počasí: nárazovitý vítr, v letním období bouřky doprovázené bleskovými výboji a někdy i krupobitím. V zimě občas napadne větší množství sněhu. Při poslední velké sněhové kalamitě v únoru 2006 se například zřítila střecha tělocvičny v nedaleké obci Janová, když nevydržela tlak silné vrstvy sněhu.
Jistou kuriozitou se stal výskyt slabého tornáda v lese nad obcí Seninka v červnu roku 2004. V lesích v nedalekém Lačnově tehdy došlo k polomu, který byl pravděpodobně způsoben tzv. downburstem, což je prudký propad studeného vzduchu k zemskému povrchu.

Pavel Svozil, pracovník Hvězdárny Vsetín