Expozice zámeckých pokojů "Jak se žilo na zámku"

/ Ukázka bydlení a životní stylu z přelomu 19. a 20. století v zámeckém okruhu/

K vidění jsou tři vybavené místnosti. Pokoj hraběte Kinského, který zdobí podobizny předků a příbuzných z rodu Kinských, ložnice manželů Seilernových s pseudorenesančním nábytkem z konce 19. století a reprezentační místnost zámeckého salónu. Jeho mobiliář sice není původní, ale plně akceptuje dobu 19. století, kdy byly zámecké pokoje s oblibou zaplňovány nábytkem a doplňky ve stylu empíru, biedermeieru či napodobující starší historické slohy. Na salón navazuje zámecká herna pro děti i dospělé s komorní „Expozicí hraček ze zámku a podzámčí“.

                        

Expozice zámeckých pokojů nabízí i bližší seznámení s historií zámku, která se píše od roku 1854, kdy si hrabě Eugen Kinský nechal přestavět původně správní budovu rožnovsko-meziříčského panství na rodinné sídlo. Tato přestavba vtiskla objektu v podstatě dnešní podobu. Empírový zámek Kinských je jedním z posledních dokladů starší zástavby městečka Krásna a patří k souboru nejvýznamnějších památek města Valašské Meziříčí.

Expozice Sklo a gobelíny

Novější historie města Valašské Meziříčí je úzce spjata se sklářskou výrobou a výrobou ručně tkaných koberců a tapisérií. Spojení monumentálních výtvarných námětů na gobelínech s osvětlovacím sklem tvoří zajímavou, ojedinělou a esteticky velmi působivou expozicí, která důstojně reprezentuje muzeum a představuje Valašské Meziříčí jako město "skla a gobelínů".

                                                

Staré knihy vyprávějí

Expozice představuje, v kontextu s historií města, jednu z nejcennějších sbírek valašskomeziříčského muzea: sbírku starých tisků a rukopisů. Na panelech a ve vitrínách jsou vystaveny staré tisky, resp. knihy, které – ať už byly vytištěny kdekoliv – provázely po staletí čtenáře ve Valašském Meziříčí a blízkém okolí. Expozice začíná stoletím patnáctým, kdy byl vynalezen knihtisk a kdy se na Valašsko dostaly první knihy a pokračuje až do století devatenáctého. Více se dozvíte zde.

                                              

Muzejní kavárnička Antonína Duřpeka

V přízemí zámku Kinských ve Val. Meziříčí byla v létě 2002 otevřena malá expozice muzejní kavárny z 30. let 20. stol. Dominantu kavárny tvoří rozměrný kavárenský příborník, který v minulém století stával ve nádražní restauraci nastarém krásenském nádraží.Byl vyroben na zakázku u valašskomeziříčské nábytkářské firmy a reprezentuje dobu, ze které vyšel. Převažuje elegantní střídmost a jednoduchost spojená s funkčností. Vše doplňují velké plochy zabrušovaných zrcadel a gobelín v lunetě utkaný podle návrhu malíře Jaro Kučery v místní gobelínové manufaktuře. Dobový porcelán, díla valašských výtvarníků, "aktuální" noviny z třicátých let návštěvníky vrátí do atmosféry první republiky. Historická část je doplněna současností: nový nábytek - kavárenské stoly a židle - sponzorsky dodala firma JELÍNEK, výroba nábytku s.r.o., která působí ve Valašském Meziříčí s malými přestávkami více než sto let. Kavárna je využívána návštěvníky muzea k odpočinku a občerstvení.