Tento velký, elegantní pták u nás vymizel v 19. století, zřejmě v důsledku pronásledování. Vracet se do české krajiny začal až v minulém století.
Čáp černý je téměř celý tmavě zbarvený, naopak čáp bílý má černé pouze koncové části křídel. Je to tažný pták, na zimoviště odlétá do Afriky. Zajímavé je, že moravští ptáci táhnou převážně jihovýchodní cestou přes Turecko a Izrael, zatímco ptáci z Čech cestou jihozápadní přes Gibraltar.
Čápi překonávají v Evropě vzdálenosti až 300 km denně, kdy využívají stoupavých vzdušných proudů. V pouštních oblastech nad Saharou se jim cestuje lépe. Zaznamenán byl denní přelet 633 km!
V okrese Vsetín hnízdí 15 až 18 párů. Čáp létá za potravou i 20 km od hnízda. Proto je často vidět na tocích a vodních nádržích nejen ve volné přírodě, ale také přímo v obcích i městech. Často krouží i nad hlučným středem Vsetína nebo jej potkáte odpočívajícího na loukách u hlavních silnic.
Živí se především rybami a u vody žijícími živočichy – obojživelníky a plazy, hmyzem a také drobnými savci. Na rozdíl od svého známějšího příbuzného vyhledává čáp černý raději klid ve starších lesích. Hnízda si staví na starých mohutných stromech či skálách často v lesních rezervacích – třeba ve Velkých Karlovicích na Razule. Zahnízdí ale i v zachovalejších lesích mimo chráněná území – v okolí Dušné u Vsetína, v Mikulůvce nebo v Halenkově.
V projektu „Africká odysea“ v letech 1995 až 2000 naši ornitologové vybavili vysílačkami a satelitní technikou sledovali celkem 18 čápů černých na jejich cestě do Afriky a zpět.
Čáp černý je ohroženým druhem z mnoha důvodů, u nás mizejícími vhodnými místy pro zahnízdění a na tahové cestě v Evropě i v Africe lovem, což potvrdil i zmíněný projekt Africká odysea.
Karel Pavelka,
kurátor – zoolog, Muzeum regionu Valašsko, Odborné oddělení Valašské Meziříčí