Expozice připomíná nejvýznamnější milníky stavebního vývoje zámku a seznamuje s majiteli, kteří se do jeho historie zapsali nejvýrazněji. Postavy některých z nich v životní velikosti vás přivítají v zámeckém vestibulu a trochu netradičně – interaktivně - vám na sebe sami leccos prozradí.

Součástí nové expozice je i ukázka archeologických nálezů ze Vsetínska a ze zámeckých sklepů, které byly odkryty v 60. letech minulého století.

 

                        

 

Bonusem je pak Historický kaleidoskop, který vás obrazovou formou seznámí s fakty i fikcemi z minulosti zámku a jeho majitelů.

Vsetínský zámek se za dobu své existence stal nedílnou součástí historie města a celého Vsetínska v srdci Valašska. Jako šlechtické sídlo sloužil od počátku 17. stol. především k bydlení a reprezentačním účelům, v historických mezidobích též jako sídlo správy vsetínského panství. V jeho zdech se vystřídalo mnoho majitelů a správců. Každé ze čtyř století vtisklo stavbě svůj specifický charakter. Až do pol. 18. stol. se pyšnil vzdušnými renesančními arkádami kolem celého nádvoří. Po vypálení zámku uherskými povstalci se nacházel dlouho v bezútěšném stavu. Teprve ve 30. letech 19. stol., po rozšafnější přestavbě za posledního šlechtického majitele, rozkvetl zámek do nové klasicistní podoby, kterou si udržuje prakticky až dodnes.

V rámci inovace stálých expozic vsetínského muzea byla v letní sezóně 2010 nově otevřena historická expozice

„Pod jménem Valachů“, která je věnována historii lidových bouří na Vsetínsku v 17. a 18. století.

 

              

 

Historické exponáty a památky dokládají rozsáhlý a významný odboj neohrožených obyvatel moravsko-uherského pomezí proti katolické vrchnosti v průběhu let 1620 - 1644. Po boku protihabsburské domácí i cizí reformační šlechty vedli Valaši otevřený i skrytý boj „Ve jménu Boha a vlasti“ především za zachování svého náboženského cítění, proti neúnosným feudálním povinnostem a za získání svobody samotné. Ani po násilném umlčení lidového hnutí na sklonku třicetileté války tajný zápas poddaných za svobodu hlásání božího slova neskončil. V 18. století se Valašsko dokonce stává příkladem pro ostatní moravské evangelíky v předtolerančním hnutí a vede k vydání Tolerančního patentu Josefa II. v roce 1781.

Expozice vzdává hold nejstarším muzejním sbírkám, významným výstavám z konce 19. století a regionálním osobnostem, jejichž zásluhou muzeum ve Vsetíně vzniklo a úspěšně se dále rozvíjelo. První ojedinělé sběry nadšených dobrovolníků umožnily už v osmdesátých letech 19. stol. lépe poznat život, kulturní tradice a dovednosti místních obyvatel a přilákat do dosud nepoznaného kraje nové cestovatele, umělce i podnikatele v nejrůznějších průmyslových oborech. První výstavní projekty pomohly, spolu s dalšími aktivitami, otevřít světu brány na Valašsko.

 

                                           

 

Unikátní exponáty, které se vztahují k Umělecké a valašské národopisné výstavě na Vsetíně 1892 a Národopisné výstavě českoslovanské v Praze 1895, patří k nejstarším ve zdejších muzejních sbírkách. Provází je desítka informačních panelů, věnovaných vybraným osobnostem vsetínského kulturního a společenského života na přelomu 19. a 20. století. Vystaveny jsou i památky z osobní pozůstalosti MUDr. Františka Sovy a jeho choti Bibiany Sovové – Václavkové, kteří se zasloužili nejen svou veřejnou aktivitou, ale i darováním své soukromé sbírky starožitností o založení vsetínského muzea v r. 1924.

 

Expozice postihuje počátky rozkvětu moderního Vsetína na přelomu 19. a 20. stol., související s rozvojem industrializace, kultury a umění a jejich vlivu na život dosud odlehlého Valašska.

Expozice „Básník dřeva, architekt Dušan S. Jurkovič“ představuje počáteční architektonické návrhy i realizace, výstavní národopisné projekty a nábytkářskou tvorbu významného slovenského architekta, působícího v letech 1889-99 na Valašsku, kde začínal jako asistent ve stavební a projekční kanceláři vsetínského stavitele Michala Urbánka.

 

                  

 

„Salón bratří Hlaviců“ je věnován životu a malířské a sochařské tvorbě vsetínských výtvarných umělců, bratrům Františkovi, Emilovi a Rudolfovi Hlavicům.

 

                  

 

„Ohýbaný nábytek - symbol moderní doby“ Vystavená kolekce představuje jeden z nejvzácnějších sbírkových fondů vsetínského muzea, a to nábytek z ohýbaného dřeva firem J. & J. Kohn a Gebrüder Thonet, včetně několika exponátů neznámých výrobců. Ukázku doplňuje originální ukázka původních gobelínů z Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí.

 

                 

 

„Počátky průmyslové výroby a moravský Edison Josef Sousedík“ Vystavené sbírky interpretují období kořenů a počátků průmyslové výroby na Vsetínsku (obchod s dřevem, sklářství, nožířství), včetně díla vsetínského podnikatele a starosty Josefa Sousedíka, který svými vynálezy a elektrotechnickými výrobky práh moderní doby směle překročil.

 

                 

 

Od kolébky po rakev

Expozice o rodinných obyčejích a obřadech v běhu lidského života seznamuje se zlomovými událostmi v životě valašského člověka minulých staletí – narozením, svatbou a skonem.

Úvod expozice je věnován počátku života a s ním spojenému těhotenství, porodu, šestinedělí, křtu a v současnosti už zaniklému úvodu. V „kútě“ pro šestinedělku je k vidění vzácná a dnes již neznámá koutní plachta z 19. století, přes sto let staré oblečky na novorozeňátko, vzácný koutní hrnec a samozřejmě symbol narození – kolébka z roku 1823.

V další části se návštěvníci obeznámí se slavením tehdy jedné z nejdůležitějších událostí života – svatby, jež byla provázena řadou obyčejů, zvyklostí, obřadů, písní a tanců. Scénce ze svatební hostiny dominují nevěsta a ženich ve valašských svatebních krojích z druhé poloviny 19. století, spatřit tu lze cennou bohatě vyšívanou úvodovou plachtu, již dostávala nevěsta o svatebním dnu, tradiční součást hostiny - svatební koláč a řadu dobových svatebních fotografií.

 

                   

 

Poslední prezentované téma pak symbolicky zakončuje nejen pozemskou pouť člověka, ale i celou expozici –– hlavním tématem je smrt a pohřební zvyky a obyčeje. Můžete zde nahlédnout do valašské roubenky, v níž je na svou poslední cestu nachystán neopravdový nebožtík v opravdové dřevěné rakvi.

 

Expozice nazvaná „Putování Valašskem a jeho tradicemi“ přibližuje formou textů moravského národopisce F. Bartoše a starých muzejních nebo novějších fotografií valašský region minulosti i současnosti – jeho přírodu, architekturu, kroj, lidovou výrobu a zvyky.

 

V rámci nové expozice je představen vznik československé armády za první republiky a následně je nastíněn vývoj Československé lidové armády a jejího vybavení během 20. století. Expozice je také zaměřena na historii osvobozovacích bojů na Vsetínsku během druhé světové války a historii vsetínské Zbrojovky. Mimo textů o historii lze v expozici spatřit originály zbraní a vybavení vojáků, kteří se účastnili významných událostí Vsetínska v pohnuté době 20. století.