Modrá karpatská slečna

Malebnými valašskými kopci končí na západě rozsáhlé evropské pohoří Karpaty. Valašsko je tak  geologicky, ale i svými rostlinnými, zvířecími obyvateli a nakonec i místními lidovými zvyky písněmi anářečím mnohem blíž Slovensku než Čechám. Příroda státní hranice neuznává a tak na Valašsku rostou květiny, které jsou doma v Karpatech – na Slovensku, v Rumunsku, Ukrajině nebo Polsku. V Čechách, za řekou Moravou, tyto karpatské rostliny vůbec nerostou.

Jednou z rostlin, která roste pouze v pohoří Karpat, je modrokvětá ladoňka, druhovým jménem jak jinak než karpatská (latinsky Scilla kladnii). Tuto modrokvětou drobnou rostlinku můžeme potkat na Vsetínsku v několika maloplošně chráněných územích. Na Bystřičce v přírodní památce U Vaňků a v Jarcové v přírodní památce Bražiska. Roste také dále v povodí Bečvy ve vlhčích listnatých lesích na několika místech až po Přerov. A dost. Dál na západ už ji nepotkáme .

Ladoňka kvete velmi brzy ještě před olistěním stromů, už v březnu a dubnu. Velmi rychle vyrostou z podzemní cibule dva až tři zelené listy a rychle také vykvete. Proč tak spěchá? Musí rychle využít světlo dopadajícího na povrch půdy. Závodí s okolními habry, duby a lípami, které ji zastíní, až se zazelenají.

Ladoňka karpatská je zařazena mezi silně ohrožené druhy naší květeny. Proč je tak ohrožená? Neroste jen tak někde, potřebuje řídké listnaté lesy. A těch rychle ubývá, protože se ekonomicky nevyplatí. V případě zničení lokality, prostě z území zmizí.

Ohrožena je nejen pozvolným zastíněním vhodných stanovišť, ale i přímým ničením svých ploch. Tak je tomu třeba na svahu U Vaňků, kam má zasáhnout výstavba nové silnice mezi Valašským Meziříčím a Vsetínem. Přitom zbytečně, tak velké křižovatky jako u Semetína není u Bystřičky třeba. Ohrožena je také nenechavými přírodomilci, kteří přesazují rostliny z volné přírody do svých zahrádek.

Jana Tkáčiková, botanik, Muzeum regionu Valašsko, p.o., Muzeum Valašské Meziříčí